Uličky

Trochu jí dalo problém, než se konečně dostavila do uliček na setkání s princem. Ještě nestihla palác prozkoumat tak dobře, aby si zapamatovala, kudy se kam dostane. Její komorné jí sice cestu popsali dokonale, bohužel její orientační smysl není nejlepší a proto jí cesta zabrala delší dobu, než čekala. Naštěstí se do uliček dostane včas. Z jejich setkání je sice trochu nervózní, ale opravdu se na něj těší. Ještě neměla tu čest ho potkat a tak doufá, že jejich první setkání bude probíhat v pořádku. Na sobě má světle růžové šaty a bílé lodčky. Očima pozoruje ostatní dívky, se kterýma se prozatím ještě nestihla seznámit. Doufá, že se s ostatními stihne spřátelit co nejdříve, protože je sama o sobě velmi společenská. Nyní jen čeká, než k ní princ přijde a snaží se nebýt nervózní.

Lady EMILIA
Doprovodil dívku opět na začátek a zastavil se u svého komorného, dívek stále ještě dost zbývalo. Rozhlédl se kolem a tentokrát se rozešel k lady Emilie. Lady Emilio. Lehce se poklonil a prohlédl si jí. Vypadáte velmi dobře. Složí jí jako první lichotku o tom jak vypadá a potom k ní nastaví rámě, které doufá, že příjme a budou se tak moc jí tedy projít a mít tak trochu toho soukromí. Jaký byl váš prvotní pocit, když jste se dozvěděla, že jste vybrána za svou provincii do selekce? Optal se jednoduchou otázkou na začátek. Klasické otázky si mohl nechat až na později, až tu dívky budou mít možnost se opravdu porozhlédnout.

Dnešním dnem se růžovláska konečně odhodlala vydat na své vůbec první střetnutí s princem Sebastianem. Svůj outfit sladila do červených barev a zlatých doplňků. Jen netušila, či nezvolila špatné boty. Na vysokých podpatcích se učila chodit předchozí tři dny a to už jen cestou k uličkám dvakrát málem skončila na zemi. Myslím, že asi zůstanu u tenisek.. pomyslila si pro příště a konečně se jej podařilo dorazit na místo. Tak. A teď budu stát a alespoň nespadnu nakonec ale opatrně přecházela sem a tam, protože byla lepší spadnout teď, než při procházce s budoucím králem. Upravila si růžový účes a napadlo ji, že by se možná mohla vrátit k tmavě hnědé barvě, když už si rozpletla miliony copánků Nu, rozhodně by to vypadalo dospěleji.. ale nakonec tu myšlenku nechala zmizet s tím, že o tom popřemýšlí později a uvědomila si, jak je vlastně z celé procházky nervózní Nad čím se vlastně strachuju.. Prostě jen budu dál sama sebou a kašlu na to, jestli s tím nebude spokojený. Nechci nikoho, kdo mě nebude mít rád takovou, jaká jsem. a dále sledovala, jak si princ postupně odvádí dívky, aby si s nimi mohl v klidu popovídat a jen čekala, když přijde řada na ní.

/Tak přeci jen jsem na řadě./ Na prince se z pouhé slušnosti usmála a úkonu mu oplatila. Ne však tak, aby to vypadalo, že mu bude líbat nohy. Její postavení ve společnosti nebylo tak špatné, aby se princi shýbla až ke kolenům a ona to moc dobře věděla.
„Jistě." Příliš se odpovědí nezdržovala. Byla to jen očekávaná formalitka, než začne jejich skutečný rozhovor. Přijala jeho rámě a nechala se jím vést. Rozhodně to bylo lepší, než kdyby seděli u nějakého stolečku jako ve výslechové místnosti. Nad první princovou otázkou se musela znovu pousmát. Přišlo jí zábavné, ale na druhou stranu celkem milé, že si princ zapamatoval jistě před chvílí předánou informaci, nebo již z nutnosti nastudovaný materiál. Ona sama měla již nastudované základní informace o ostatních soutěžících. Byla to ale hlavně zvědavost a nuda, co ji k tomu dohnalo, než soutěžní horečka.
„Vaše informovanost je obdivuhodná," odvětila na jeho zbytečnou otázku neutrálním tónem hlasu, z kterého ale muselo být patrné, že to bere za pouhou všední, všeobecně známou informaci.
„Tak jako Vy jste měl svou budoucnost předurčenou, tak i já měla, budoucnost od narození jistou." Rozmluvila se a okázale ignorovala jeho prohlížení, ačkoli jí to příliš příjemné nebylo. Sama si jej sice prohlédla, ale bylo to rychlé a ne tak nápadné. „Má rodina má prosperující právnickou kancelář, předpokládá se tedy, že budu pokračovat v jejich šlápějích i tímto směrem."
Ona sama s tím problém neměla. Práva ji bavila, jakožto i shrnování podstatných faktů a hledání pravdy. Pravda a spravedlnost byly nejdůležitější, o nic víc podle ní nešlo.
„Nemusíte za mým životem hledat žádný srdceryvný příběh dívky, kterou rodiče do všeho nutili." Na chvíli mu pohlédla do tváře. [b]„Sama bych neměnila, což si myslím i u vás. Též byste neměnil? Nebo byste nejradši svůj titul zahodil do neznáma?"[\b] Se zájmem na něj nyní koukala. Sama si myslela, že by se svého postavení a života nevzdal. Teď ji jen zajímalo, jestli se dočká upřímné odpovědi nebo ne.

Lady KRISTIN
U další dívky ke které směřoval se nemusel ani ptát na jméno či jakékoliv informace svého komorníka, protože jej ihned zaujala jak její práce ale taktéž exotický vzhled. Sice byl na blondýnky ale exotiku také naprosto zbožňoval. Došel sebevědomě přímo až k ní. Krásný den, Lady Kristin. Lehce se jí pokloní a prohlédne si jí takto zblízka, samozřejmě tak aby se dívka necítila nepříjemně. Četl jsem, že jste fotografka. Jak jste se k tomuto dostala? Pousměje se a až potom jí nabídne rámě a rozejde se potom když příjme do jedné z uliček. Vlastně jsem rád, že je tu někdo kdo dělá něco co bych rád dělal i já, kdybych nebyl princ. Prozradí ihned ze začátku, protože jednoduše rád fotil a taktéž si rád povídal o focení.

Chvíli nervózně přešlapovala na místě, než uviděla, jak si to jeho výsost míří přímo za ní. Krásný den i vám, vaše královská výsosti s úsměvem se pokusila napodobit pukrle a celkem se jí to i podařilo. Přijme jeho rámě a pokračuje s ním do uliček. Je ráda, že nejdou moc rychle, protože by pak nejspíše ztratila rovnováhu Už jako malá jsem focení naprosto zbožňovala. Bylo to pro mě něco, co uchovává krásné chvíle navždy. Proto jsem u toho také zůstala, nedovedla bych si představit, že bych měla žít bez fotoaparátu odvyprávěla mu svůj fotografický příběh a na chvíli se zamyslela. Lehce se pousměje nad jeho další větou. Jeden společný zájem. To nezní špatně.. Bude jich i více? Jsem ráda, že máme něco společného poví ještě s rozzářeným obličejem. Helee.. Klidni se jo? Je to princ a ne někdo jako ty.. napomenula se v duchu

Když se princ vydá k ní, objeví se jí úsměv na tváři. Krásné odpoledne Vaše Výsosti. Předvede dokonalé pukrle, které si zkoušela ve svém pokoji. Děkuji. I Vám to velmi sluší. Oplatí mu lichotku, kterou však myslí smrtelně vážně. Ani by si nedovolila mu lhát a v při jejich prvním setkáné už vůbec ne Nicmně dle jejího názoru není chvíle, kdyby to princi neslušelo. Bez váhání přijme jeho rámě a nechá se vést, při čemž si i prohlíží své okolí. Když jsem byla vybrána. Nemohla jsem tomu uvěřit. Abych byla upřímná, ze začátku jsem si opravdu myslela, že to byl jenom vtip. Odpoví upřímně na jeho první otázku a trochu se zasměje, protože když podávala přihlášku, ani nečekala, že by mezi tolika dívkami měla vůbec nějakou šanci se do selekce dostat.

V první řadě byla překvapena, že udělala princi radost knihou. Myslela si, že bude jen ohrnovat nos, jako nějaký rozmazlený fracek. Ale stále měla nedůvěru a na druhou stranu si myslela, že se jen přetvařuje aby se neurazila. Každopádně s ním po předání knihy vyrazila na malou a zřejmě povinnou procházku, kdy však své ruce semkla v dlaních k sobě a za jeho nabízené rámě se nezavěsila. Nakonec také dostala zajímavou odpověď na svoji otázku. /Třeba to nebude zase takové marné, i když.../ Alice nedoufala v to, že by se posunula dál. "Promiňte, jestli Vás má zbrklá otázka urazila." /Babička říkala slušně./ "Nemyslela jsem to zle. Ale jde opravdu vidět, že Vám sebedůvěra nechybí. Asi jste vždycky takový býval... Jenže i tak jste na sobě něco změnil." povzdechla si lehce nad tím, ale s mírným úsměvem. "Narozdíl ode mě však odpovědět na tuhle otázku zvládáte." Pozastavila se u růžového keře a prstem se dotkla jemně okvětních lístků květiny.
"Veškeré příběhy, básně či filmy, obaleny do závoje temnoty patří k těm žánrům, které si ráda přečtu. Nejde jen o horory, ale když si někdo vyleje hlubiny své ztrápené duše, jako tady Baudlaire... Tak... Je to nádhera." Po téhle své odpovědi, kterou ze sebe vychrlila bez většího přemýšlení se s narůžovělými líčky otočila zpět ke keři a nepřestávala se dotýkat květu růže. /Řekla jsem toho moc. Bude si zajisté myslet, že jsem nějaká namyšlená/ ona jen nevěděla, jak mluvit před princem a tak před ním mluvila, jako před každým, zcela upřímně, dle svých pocitů

Lady EVE
Rozešli se tedy do jedné z uliček což se dalo předpokládat. Že ano, pamatuji si vše potřebné. Uchechtne se nad tím přeci jenom každá dívka musela tušit proč se asi vždy zastaví u komorníka, jednoduše aby si zjistil nějaké ty informace, které si ještě nestihl zapamatovat. Jako jména, provincii a povolání. Takže chcete být právnička s naprostou jistotou? Optal se když si vyslechl co říkala a následně z ní na chvilku odvrátil zrak. Kdybyste neměla předurčeno, co byste ráda dělala? Kdybyste si mohla opravdu vybrat cokoliv, chtěla byste být právnička? Zeptá se trochu záludně. Zatím se mu líbilo, že s každou dívkou si měl co říci. Nad její otázkou se trochu pousmál a opět jí věnoval svůj pohled do očí. Víte lady, jsou chvíle kdy mám chuť zahodit svou budoucnost a být někým naprosto jiným a kdyby to šlo, možná že to i v nějaké té chvíle opravdu udělám a nelitoval bych. Ale nemůžu popřít, že tohoto života by se chtěl vzdát jenom blázen, všichni vidí jenom tu spoustu peněz a výhod ale je tu hodně velký tlak. Takže kdo ví, kdyby to šlo tak v některých situací asi ano. Snaží se jí odpovědět tak aby ho pochopila i když se do toho nakonec lehce zamotal, protože úplně nevěděl co chtěl říct ale mluvil od srdce.

Lady KRISTIN
Snažil se dívku ne až tak okatě sledovat a tak se díval chvíli před sebe a delší chvíli ale opět na lady Kristin. S tím musím souhlasit, lze zachytit jakýkoliv okamžik a tak si ho poté připomínat stále dokola. Jak šťastné chvíle tak i ty méně šťastné. Nebo focení maličkostí v přírodě, které si jenom tak někdo nevšimne. Dá se s fotkami vždy skvěle vyhrát. Souhlasí s dívkou a sám přidá ještě něco svého co si myslí o focení, co to pro něj vlastně znamená. Určitě toho bude i více společného, chce to jenom čas. Mrkne na dívku, věřil v to,že ještě něco společného budou mít. Co máte ráda mimo focení? Už hledal něco dalšího společného ale taktéž chtěl vědět i více.

Neuniklo jej, že ji budoucí král skoro pořád sledoval a jen se nad tím musela pousmál. Fotit se dá jednoduše cokoli dodala k jeho slovům a věnovala mu další ze svých zářivých úsměvů. Při jeho dalších slovech lehce zčervená, ani neví proč, ale naštěstí to díky její tmavší pleti není vidět Mám ráda plno věcí. Třeba ráda cestuji, poslední dobou opravdu často, ale hlavně kvůli práci, než abych se stačila někde pozastavit. usmála se. I tak to pro ni byli vždy dokonalé zážitky. Ale co naprosto miluju, je dobrodružství, to se nikdy neomrzí. Vždy je co nového objevovat a zkoušet dodala. Nechtěla mu teď jmenovat všechny věci, co má ráda, to by tu byli déle, tak vytáhla svoje nejoblíbenější, co jí zrovna napadli. Co rád děláte vy? zeptala se také, aby o něm něco zjistila.

Na domluvené místo přichází ne příliš vysoká zrzka. Na sobě má své oblíbené oblečení, černý rolák a upnutou sukni. Vzala si s sebou také prstýnek, který dostala k patnáctým narozeninám od rodičů, poslední dárek, co jí dali společně.., a ne moc velké náušnice, které jí věnovala babička. Z jejího kroku je zřejmé, že o sobě nemá ve zvyku pochybovat a že jí chození na podpatku rozhodně nedělá problém. Má v plánu si tento den užít. /Je to přeci jen začátek Selekce, neměla bych nic zvorat../ Těsně před uličkou vytáhne z kabelky zrcátko, odstraní si řasu z tváře, promne rty a zastrčí zrcátko zpět do kabelky. /První dojem je nejdůležitější.. Měl by být, co nejlepší../ Zhluboka se nadechne, když vchází do uličky, uprostřed níž se zastaví a čeká, až na ni přijde řada. Už asi po sté zkontroluje svůj outfit a nakonec se ubrání nutkání vytáhnout zrcátko a znovu se do něj podívat.

„A to nepotřebné Vám připomenou sloužící," dodala a letmo se dotkla jedné své náušnice.
„Kdybych jí být nechtěla, nestudovala bych práva. Ale už jsem říkala, že to bylo dáno hlavně tím, kde a komu jsem se narodila. Tak jako Vy."
Tentokrát k němu zalétla pohledem ona a mohla si tak detailněji prohlédnout jeho profil. /Má hezkou čelist./ Zhodnotila to okem znalce, než se zase začala věnovat cestě.
„Sám musíte uznat, že na to nemohu odpovědět. Nemá cenu se zabývat kdyby bylo to a to jinak. Člověk by se měl zaobírat přítomností a myslet na svou budoucnost." Shrnula to s jednoduchou přesností. Jaký mělo smysl bádat nad tím, co se stejně nemohlo uskutečnit? „Díky tomu někteří lidé páchají sebevraždy. Litují svých činů, místo toho, aby je přijaly a využily je k lepšímu, stále přemýšlejí nad svou smutnou minulostí. Ale to jsem nyní zašla do nevhodných míst ke konverzaci, zvlášť při první schůzce. Odpusťte." Omluvila se a špičkou jazyka si přejela po horních zubech.
„Jsem ráda, že se k tomu stavíte, tak jak to je. Máte své povinnosti a za to máte své pohodlí, současně však na Vás spočívá tíha země. Není jednoduché být princem. Média, povinnosti a tak dále."
/Sám v televizi někdy vypadá jako namyšlené princátko./
„Řekněte mi však Vy, dovedete si představit, že se nyní oženíte a vaše žena Vám dá potomka?" Samotné jí to přišlo zvláštní, ale zajímal ji jeho názor. Celkově by schůzku nyní hodnotila jako zdařilou. Povídali si a to pro ni znamenalo docela hodně. Když totiž obvykle neměla co říct, tak mlčela a na hloupé dotazy odpovídala jednoslovnou odpovědí.

Lady EMILIA
I když to na na něm nebylo znát všímal si zda ho dívky správně osloví, zda dokáží udělat pukrlé a další detaily, které jsou vlastně dost podstatné. Pousmál se na Lady Emiliu a už se s ní vydal do jedné z uličky. Proč jste si myslela, že to byl jenom vtip? Já věřím v to, že losování bylo naprosto dobré jelikož věřím, že bych si vybral úplně stejně kdyby nebylo náhodné. To poslední myslel vážně i když ví, že na sto procent by se zajisté netrefil ale chtěl tím tak říci, že je opravdu rád jaké dívky tu má. Kdo by si přeci jenom stěžoval? Když už jste herečka určitě mi můžete doporučit film, který bych měl rozhodně vidět. Filmy sledoval často, jak jenom mu to dovoloval čas, většinou tedy při cestování v letadle.

Lady ALICE
Rámě tedy opět dal dolu ale byl kdykoliv opět připraven jí ho nabídnout. Přeci jenom pokud nechce on s tím nic neudělá. Ruce si tedy založil za zády a pokračoval tak v menší procházce. Jenom tak přikývl na to co pověděla a raději to nerozebíral dále, nikam by to nevedlo a to bylo hned znát.
S tím musím souhlasit, je to mnohem lepší čtení když je to stvořené z opravdových citů spisovatele. Chcete tedy říci, že romanci či nějakou tu komendi byste nerada četla? Nadzvedne tázavě obočí. V jenom směru už teď na něj dělala dobrý dojem ale v tom druhý byl trochu stále na váškach, chtěl by přeci jenom usměvavou a pozitivní dívku především.

Lady KRISTIN
Naprosto cokoliv. Mrkl na ní a takto ukončil téma ohledně focení i když věděl, že se k němu rozhodně v budoucnu vrátí a nebo se vydají na nějaký ten výlet kde budou oba moc využívat svého nadaní a cit pro fotky. Na chvíli musel taktéž odvrátit pohled a zatočil spolu s dívkou do mírné zatáčky doleva. Hned nazpět se k ní pohledem vrátil a s nehraným zájmem jí poslouchal. Kam byste se ráda podívala a opravdu porozhlédla po okolí? Zeptal se na další otázku, která ho napadla. Rád se věnuji posilování můžu tak vypustit páru. Jsem pro každou špatnost či zajímavé dobrodružství. Studování astronomie ale hlavně tedy královské povinnosti a taky občas ta zábava. Opět na ní mrkne aby pochopila, že zábavou myslí někde nějakou párty s alkoholem. Vždy byl naprosto upřímný i když někdy to říkal tak tajemně, že to nikdo nechápal.

Lady HAZEL
Ve chvíli kde se objeví i další dívka, zrzavá a jak už znal s fotky s krásnými oči neváhá a přijde hned na řadu. Možná to mohlo vypadat trochu jako diskriminace, že si hned vybírá při schůzkách podle vzhledu ale přeci jenom všechny dívky přijdou na řadu a následné schůzky už přijdou tak jak prince osloví hlavně slovy než vzhledem. Dojde tedy až k zrzavé dívce. Krásný den, Lady Hazel. Lehce se jí pokloní a prohlédne si jí zblízka. \Vypadáte ještě lépe než na fotkách. Nechtěl tak říct, že na fotkách nevypadala skvěle ale takhle to je ještě lepší. Pozvedne rámě, které jí nabídne a čeká zda jej příjme. Jaký jste měla cestu do paláce? Cjtěl vědět zda dívky měly pohodlí a nebyly komplikace o kterých by nevěděl.

Lady EVE
Takto, ze začátku ano abychom se nemuseli zdržovat mnohými otázkami ale mohli se rovnou poznávat jinak. To přiznávám ale věřte mi mnohé si zapamatuji, protože mě dívka okouzlila. Některé věci o tolika dívkách si nedokázal zapamatovat aby to všechno následně nepopletl tak potřeboval trochu času a přeci jenom si o každé něco pamatoval jakmile věděl jejich jméno. Ano, velmi záleží do které rodiny se člověk narodí. Přikývl na souhlas a chvíli pohled zaměřil před sebe a poslouchal co Lady Eve říkala. Moc hezky řečeno, řekla jste to úplně přesně. Neomlouvejte se, Lady. Šlo velmi vidět, že je rozumná a že jako právnička musí být rozhodně dobrá, ano soudil z těchto pár vět, které ani nečekal, že řekne.Není to sice jednoduché ale zase je tu spoustu možností jak tak vylepšit zemi, jak dělat něco správného a tak si to zjednodušit. Přemýšlel nad tím co říkala Marabella a opravdu hodlá co nejdříve udělat sbírku nebo nějakou akci o sbírání odpadků, taktéž ho napadly další nápady jak pomoc všem provincii aby se měli aspoň z půlky jako Angeles.
Zamyslí se a svůj pohled vrátí zpět na dívku vedle něj. Stále je to ještě taková nereálná představa ale pokud budu zamilovaný, tak to bude ta nejednoduší představa, kterou budu chtít nejrychleji zrealizovat. Navíc rozhodně to nebude hned teď ale tak za pár měsíců. Uvažoval nad tím, také věděl, že rozhodnout se bude těžké pokud bude mít blíže hned k několika dívkám. A vy? Dovedete si představit, že vyhrajete teď selekci a založíme spolu rodinu? Nadzvedne tázavě obočí a nespouští z ní pohled.

Vyjde s prince po boku do jedné z uliček. Popravdě jsem si nemyslela, že bych zrovna já měla takové štěstí, že bych byla vylosována, když jsem viděla, kolik dívek dávalo přihlášku. Přizná se, ale i tak je opravdu ráda, že jí štěstí přálo a ona tu nyní může být. Potěší ji, když ji princ řekne, že je s vylosovanými dívkami spokojený. A to je ještě ani pořádně nezná. Na chvíli se zamyslí, jaký film by mu mohla doporučit. Sama totiž na filmy nemývá dostatek času, takže když nějaký vidí, většinou to je s přáteli. Samozřejmě, že vám nějaký doporučím. Znám spoustu filmů, avšak také jsem jich většinu neviděla. Zasměje se nad tou ironií, protože bývá velmi často v přítomnosti herců či režisérů a obsahy některých filmů zná opravdu téměř nazpamět, přestože většinu z nich neviděla ani jednou v životě. Můžu vám doporučit ten poslední, který jsem viděla poměrně nedávno. Slovem nedávno má na mysli víc jak měsíc, ale i tak ho má jako jediný stále v živé paměti. Nevím, jestli máte rád horory a možná jste ho již viděl, ale jedná se o film Sestra. Opravdu ji v tu chvíli žádný lepší film nenapadne a tak jen doufá, že jí hnednnezkritizuje její vkus na filmy.

Zamlouvalo se jí, jakým způsobem s ní mluví. Bylo to na úrovni a lichotilo jí to, ačkoli věděla, že tak jistě oslovuje každou.
Nad jeho odpovědí neměla moc času přemýšlet. Naopak jí dal podmět přemýšlet nad svou odpovědí.
„Dovedete si mě představit s dítětem v rukou?" lehce se usmála. „Fyzicky na to připravena jsem, co se týče psychiky... Říká se, že vaše děti jsou vašimi životními láskami a myslím si, že bych si své dítě zamilovala a samozřejmě bych už neměla jiné možnosti." Prohrábla si vlasy. „Ale nyní? Teď i za dvacet let, nikdy si nebudu připadat připravena. Připravenost poté přijde sama od sebe." Vrhla po něm rychlým pohledem a poprvé se mírně začervenala, což u ní nebylo příliš časté.
„Co se týče svatby s vámi a následné zadělání na potomku, když to řeknu takto hloupě." Kousla se do rtu. „Ohledně tohoto rozhodnou naše vzájemné sympatie a hlavně vaše rozhodnutí." Zastavila se a stoupla si před prince. „Řekněme to takto. Já sice soutěžím o vás, ale i vy soutěžíte o mne. Záleží na našich vzájemných sympatiích a já doufám, že si budeme rozumět a popřípadě, alespoň doufám, se staneme alespoň přáteli. Pokud tedy mohu být takto smělá." Upřímně se usmála.

Lady EMILIA
Tak jak vidíte štěstí bylo na vaší straně a možná, že i bude na dále. Mrkne na ní a pokračuje v chůzi dále. Sám byl už trochu unavený ze všech těch schůzek ale stále se snažil vypadat tak jako při první, držel si svou náladu, úsměv na tváři a taktéž stále to aby dívky pozorně poslouchal. Myslím, že neexistuje člověk, který by viděl všechny filmy. Ušklíbne se nad tím, sám tak přiznával, že ani on jich spousty ještě neviděl, většinou se zaměřoval jenom na ty doporučené a nebo s dobrou recenzí na internetu. Horory patří k mým oblíbeným. Přikývne a následně se trochu zamyslí zda o tom filmu už něco neslyšel, možná něco málo jenom. Prozraďte o čem přesně to je? Vy jste to viděla? Zajímal se a svou druhou ruku položil na tu její jak se jej držela.

Lady EVE
Jejich rozhovor se mu čím dál tím víc líbil, že ani nechtěl pomyslet na to, že jejich schůzka každou chvíli bude muset skončit. Přemýšlel i nad tím, že jí lehce prodlouží i když na něj čekaly další dívky. Naprosto živě si vás umím představit. Prohlédne si jí a přikývne si sám sobě na souhlas, že si jí opravdu umí představit. Přeci jenom každou z dívek by si měl umět představit a ty, které ne, ty bude muset poslat domů aby jim nedával plané naděje. Líbili se mu její názory a jenom byl zvědav jaké budou až bude sedět před lidem a radit jim. Nebude to jenom na mém rozhodnutí ale také i na dívce, přeci jenom kdykoliv může odmítnout. I on sám měl určitý strach, že ho dívka nakonec selekce odmítne, přeci jenom nemusela by cítit to samé i když si je jistý, že jeho jako korunního prince by odmítl málo kdo už jenom za tím, že budou mít takový luxus. Zastaví se když si stoupne před něj a hlavu trochu skloní jelikož je menší než on. Sleduje její oči. Přikývl na souhlas. Rozhodně můžete. Všechny jste tu něčím výjimečné a já doufám, že zůstanu z každou z vás v kontaktu. Opět jí nabídne rámě aby mohli pomalu pokračovat zpět.

Ano, jen doufám, že jsem si svou štěstěnu již nevyčerpala. Trochu se zasměje, protože štěstí je v jejím případě opravdu potřebné. Máte pravdu, aby někdo viděl všechny filmy, musel by to být nekonečný maraton. Přikývne a musí uznat, že by se aspoň o pár hodinový maraton mohla někdy v blízké době pokusit. Přeci jen v paláci by se na pár hodin mohla někde zašít a jen sledovat filmy docela lehce. Opravdu? já také zbožňuji horory. Upřímně, horory tvoří přibližně 80% všech filmů, které sleduji. Na dalším umístění jsou komedie. Přestože je dívka, na romantické filmy ani knízky nikdy moc nebyla, ale to neznamená, že by neměla ráda romantiku a ve spoustě takových filmů i sama hrála. Ano, Sestra je poslední film, který jsem viděla. Právě proto se mi vybavil jako prní. Zasměje se. Děj se odehrává v klášteře a vše je spojené s jeho historií. Jeptišky se zde modlili za zlo, které v něm bylo umístěno. Nejsem moc dobrá v popisování filmů, ale je napínavý a mohl by vás zaujmout. Pokusí se film aspoň trochu popsat a jen doufá, že ji podle jejího vkusu za filmy nebude považovat za blázna. Jaký je poslední film, který jste viděl? Zeptá se zvědavě.

Dakujem. Nikdy som nevyzerala takto nádherne Usmeje sa na seba do zrkadla a vyberie sa do uličiek, kde sa dnes prvýkrát stretne s princom. Síce ho už zahliadla odkedy prišla, no ešte sa nestretli osobne. S úsmevom na tvári kráča. Všimne si niekoľko dievčat, ale keďže je jemne v strese nezapája sa do žiadnych konverzacii, len sa na všetky usmeje a ostane čakať, kedy pôjde aj ona na stretnutie. Medzitým si prezerá všetky nádhery. Nie len tieto uličky, ale cely palác a skutočnosť, že je tu je pre ňu naozaj ako sen. Nikdy nič tak nádherne nevidela. Perfektne róby, jedlo, uličky, izby. Keď príde na rad usmeje sa naňho a ukloni sa. Vaša Kráľovská Výsosť. Prenesie a dvihne hlavu, aby sa naňho mohla pozrieť konečne takto zblízka.

„Tak to máte vážně bujnou fantasii." /Ano, už vidím, jal s radostí měním pleny, ale toho by se jistě zhostil milerád on./
Nad tou představou se samovolně uculila. Ji představa fekálií znechucovala, co se týče prince, nepochybovala o tom, že by na tom byl ještě hůře.
„Ano, proto je to právě soutěž i pro vás. Přeci jen se může stát, že se do jedné z dívek beznadějně zamilujete a ona vás odmítne." Zvědavě na něj vykulila oči. Jistě mu ta představa nemohla být příjemná, ale to nebyla ani pro ni, kdyby ji po dnešní schůzce poslal domů. Život by šel dál, ale pár dní by zklamání jistě cítila, zvlášť když poznala, že princ přeci jen není takový, za jakého ho považovala.
Ve chvíli, kdy se k ní musel trochu sklonit, se jí k jejímu překvapení trošku rychleji rozbušilo srdce. Byl to jen okamžik, ale přesně tyto chvíle měla ráda. Sama byla značně vysoká a tak, když ji někdo převyšoval, zvlášť když se jednalo o muže, tak se jí někdy stalo, že se cítila jako na sametovém obláčku, který však ale brzy zase zmizel.
Znovu přijmula jeho rámě. „Jak jste zatím spokojen s potencionálními partnerkami?"